úterý 5. února 2019

ŽÁRLIVOST A ZÁVIST - Co se nám snaží říct a jak s nimi pracovat?


Žárlivost a závist jsou dva různé emocionální stavy, přináší však podobná poselství. Žárlivost přichází v reakci na nevěru nebo zradu v rámci blízkého vztahu, zatímco závist se objevuje jako reakce na neférové rozdělení zdrojů nebo uznání. Obě emoce obsahují směsici hněvu  (včetně nenávisti, proto se podívejte na svůj stín!) a strachu. Obě se snaží stanovit nebo obnovit ztracené hranice, jakmile intuitivně zhodnotí míru skutečného ohrožení vašich jistot nebo pozice. Pokud tyto emoce přijmete s respektem, přispějí vaší osobnosti i vztahům obrovskou stabilitou. Plyne-li žárlivost volně, nebudete se navenek jevit jako žárlivý nebo majetnický člověk. Naopak, vaše přirozená intuice a jasné hranice vám pomohou instinktivně volit a udržovat vztahy s důvěryhodnými partnery a přáteli. A stejně tak ani s volně plynoucí závistí se nebudete jevit jako závistivci nebo chamtivci, naopak vaše vnitřní jistota vám umožní oslavovat zisky a uznání u druhých lidí (i když nejsou zasloužené) bez toho, abyste ignorovali svou vlastní potřebu zisků a uznání. Pokud ovšem svou žárlivost a závist zneuctíte, budete mít potíže poznat spolehlivé lidi či s nimi navazovat vztah a vás (i všechny kolem vás) budou obtěžovat vaše katastrofální pokusy o zvýšení vaší sebeúcty a pocitu jistoty odsuzováním ostatních a shrabováním všeho, kam až vaše ruka dosáhne.

Žárlivost a závist nazývám „sociologickými emocemi“, protože nám pomáhají porozumět sociálnímu světu a brilantně se v něm orientovat. Jen málo lidí sdílí tento pohled. Naše kultura považuje za patologické většinu náročných emocí, ovšem žárlivost a závist bývají terčem útoků častěji než ostatní emoce. Lidé, kteří vyjadřují tyto emoce, jsou zřídkakdy přijímáni se ctí a respektem, častěji jsou prohlášeni za „šílené žárlivce“ nebo „zelenooké příšery“, v důsledku čehož jsou tyto emoce odsouzeny skrývat se ve stínu. Není to dobré, zejména pokud se jedná o emoce, které jsou nositeli intuitivní a ochranné informace. Žárlivost i závist se vynoří tehdy, když máte pocit, že jsou vaše společenské a osobní jistoty v ohrožení. Umlčet tyto emoce představuje totéž jako vyhodit spuštěné poplašné zařízení z okna ven, místo abyste se snažili zjistit, proč se vlastně poplach spustil! Když udusíte svou žárlivost a závist, ztratíte nejen možnost uvědomit si, jaké situace je vyvolaly, ale ztratíte i svou emocionální hbitost, instinkty a schopnost orientovat se v sociálním světě a ve vztazích. Mnozí psychologové i laici řadí žárlivost a závist mezi „primitivní“ emoce příslušející spíše neandertálcům než moderním lidem. Je to jen další příklad zneužití rozumu ke škatulkování a zneuctění určitého emočního stavu. Pokud je intelektu dovoleno vést válku s emocemi, je naše vnitřní vesnice destabilizovaná a schopnost inteligencí řádně fungovat se znepokojivě snižuje. Označíme-li žárlivost a závist za primitivní a překonanou, ignorujeme skutečnost, že potřeba žárlivosti a závisti se od počátku dějin lidstva u žádného obyvatelstva nesnižuje. Pokud by tyto emoce byly skutečně překonané, dnes by se již nevyskytovaly. Ale protože stále nevymizely, je úkolem nás, empatických lidí, zjistit, proč je potřebujeme. Začneme se žárlivostí.

POSELSTVÍ ŽÁRLIVOSTI

Představte si sebe a svého partnera na oslavě. Oba právě vstupujete do závazného vztahu, poprvé se ukazujete jako pár na veřejnosti a těšíte se na večer. Váš partner jde pro něco k pití, když tu spatří svou bývalou přítelkyni a usměje se na ni s takovou radostí, že pocítíte ostré bodnutí u srdce. Okamžitě tuto bolest zaženete a na své zbledlé tváři vykouzlíte úsměv pro případ, že by se na vás někdo díval. Než se stihnete vzpamatovat, váš partner a jeho bývalá přítelkyně se objímají a líbají na tváře způsobem, který ve vás vyvolává pochyby, zda mezi nimi skutečně vše skončilo. Když se váš partner rozloučí a vrátí se s vaším drinkem, co uděláte? Vytěsníte žárlivost a ukážete mu svou šťastnou tvář? Pokud tak učiníte, zřejmě to váš partner ocení, ovšem malý kousek vaší duše se zhroutí (a vy budete mít pravděpodobně po zbytek večera špatnou náladu nebo se vám budou hlavou honit různé myšlenky). Nebo vyjádříte žárlivost v její náladové podobě a obviníte svého partnera ze zrady? Pokud tak uděláte, budete mít navrch, poškodíte tím ovšem vlastní sebepojetí a reputaci svého partnera (nemusel mít totiž žádné nevhodné záměry). Kdybyste měli pouze tyto dvě volby – ublížit sobě, nebo kárat svého partnera –, žárlivost by si skutečně zasloužila svou hroznou pověst. Naštěstí existuje ještě další možnost. Porozumíte-li, proč se žárlivost objevuje (a co vám přináší), budete moct tuto silnou emoci usměrnit s úctou.

V uvedené situaci vám volně plynoucí žárlivost umožnila přesně pochopit situaci, protože mezi vaším partnerem a jeho bývalou přítelkyní zjevně přetrvává silné spojení. Žárlivost je kombinací intuice (strachu) a sebeobrany (hněvu), která se projevuje ve stavu nálady tehdy, když jsou ohrožené vaše nejbližší a nejdůležitější vztahy. Důvěrnost a pocit jistoty a bezpečí v blízkých vztazích jsou neuvěřitelně důležité pro zdraví a dobrou pohodu, dokonce natolik důležité, že budete mít pocit skutečného fyzického ohrožení, jakmile vytušíte zradu ze strany svého partnera. Tento pocit ohrožení lze zcela jistě vystopovat až do „primitivnějších“ dob našich předků, kdy výběr partnera nebo partnerky a udržení vztahu zajišťovalo fyzické přežití v tvrdých klimatických podmínkách. Nicméně intimní témata v souvislosti s přežitím neztratily v průběhu evoluce na důležitosti, proto se každý z nás dodnes potýká s nebezpečími, která ohrožují zdraví, pocit bezpečí a pohody. Není to žádný patologický jev – představuje to přirozenou a zdravou reakci. Pokud ovšem své žárlivosti nebudete naslouchat a nebudete ji respektovat, vtáhne vás do začarovaného kruhu, který vám může hodně znepříjemnit život. Jestli opakovaně zápasíte se žárlivostí, doporučuji vám vynikající knihu od Davida Busse o sociologické a biologické nutnosti žárlivosti The Dangerous Passion: Why Jealousy Is as Necessary as Love and Sex (Nebezpečná vášeň: Proč je žárlivost potřebná stejně jako láska a sex). Tato kniha neuvěřitelně otevírá oči, obhajuje žárlivost jako přirozenou a přesnou emoci – dokonce i když popisuje důkazy hrozného zneužívání této emoce zapříčiněného jejím vytěsněním a nekompetentním vyjádřením. Jedno ze zajímavých zjištění, které Buss uvádí, vychází ze studie prováděné u dvojic, které podstoupily terapii z důvodu „patologické“ žárlivosti u jednoho z partnerů. Studie odhalila jasné případy skryté nevěry u většiny dvojic (a jasné případy ochromujícího množství vnitřní nejistoty u zbylých dvojic). Pokaždé žárlivost poukazovala na skutečné ohrožující situace vnější nebo vnitřní nejistoty a jednala přesně, jak měla – upozornila svého nositele na vážná nebezpečí, která ohrožují jeho důvěrný vztah, udržení partnera a sociální pohodu.

Nezapomínejme, že všechny emoce mají pravdu, i když jsou nepříjemné nebo plné zdánlivě nebezpečných sil. Objeví-li se žárlivost, má pro svou přítomnost oprávněný důvod. Vaším úkolem je vzít žárlivost na vědomí a uvítat ji, místo abyste se tvářili, že nepotřebujete pocit jistoty a bezpečí ve svých nejdůležitějších vztazích. Žárlivost je důležitou součástí lásky a milujících vztahů. Ve skutečnosti bude opravdová a trvající láska, která hluboce otevře vaše srdce a duši, často u vás vyvolávat žárlivost. Když skutečně vpustíte do svého srdce druhou osobu, v podstatě necháváte padnout všechny své hranice – což znamená, že vaše psychika potřebuje ochránit vztah, který se teď stal součástí vás samých. Žárlivost hraje důležitou roli v této obranné strategii. Klíčem v práci se žárlivostí je rozpoznat, kdy upřímné hrozby, které vnímáte, pochází ze zrady vašeho partnera či partnerky a kdy pochází z vašich pochybností o sobě nebo z pocitu nejistoty ve vztahu. Jako u každé jiné náročné emoce neexistuje žádná alternativa k usměrnění žárlivosti. Jediná cesta ven vede skrz ni.

Cvičení pro žárlivost

Žárlivost obsahuje hněv, proto byste ji měli nasměrovat do své hranice, aby jí dodala sílu poté, co se hranice v šoku otřásla v základech. Žárlivost obyčejně vnímáme jako ohnivou energii, planoucí a intenzivní, nebo vařící a pařící. V obou případech vám její přesun z těla ven a dovnitř svých hranic pomůže obnovit osobní prostor a zklidnit se, díky čemuž se pak dokážete opět soustředit. Když upevňujete své hranice za pomoci žárlivosti, zabýváte se smysluplně svým hněvem a zevnitř svého oživeného osobního prostoru léčíte s obnovenou silou svůj šok a ztrátu vlastní hodnoty. Tak získáte přístup k těm instinktům a intuici, které spočívají na strachu a které vám žárlivost přináší.

Pokud se pokusíte jednat (což je správná reakce na strach uvnitř žárlivosti) předtím, než obnovíte své hranice pomocí hněvu, s nejvyšší pravděpodobností překompenzujete a neudržíte své nálady na uzdě, nebo naopak je vykompenzujete nedostatečně a zhroutíte se. Pokud ovšem svou hranici nejdřív posílíte a upevníte, budete jednat z pozice uzemněné síly. Jakmile pro sebe vytvoříte posvátný prostor, budete mít plný přístup ke své intuici a instinktům, což znamená, že budete mít k dispozici desítky možností jak reagovat (místo pouze obvyklých dvou reakcí: vybuchnout, nebo se zhroutit). Možná se rozhodnete situaci pečlivěji prozkoumat („co bylo zrazeno?“), ve vzpomínkách zapátrat po dalších událostech nebo zradách (což představuje geniální způsob použití intuice uvnitř žárlivosti), zdvořile si promluvit se svým partnerem o svých upřímných obavách, prozkoumat svou vlastní sebeúctu a pocit jistoty („co je zapotřebí uzdravit a obnovit?“) nebo v rámci sezení spálit související smlouvy, a tím si uvědomit, s čím jste souhlasili, když jste vstupovali do tohoto vztahu (věrnost pro vás možná nebyla původně důležitá, i když nyní o ni očividně zájem máte!). Ať je váš další krok jakýkoliv, budete jednat jakožto vzpřímená a emočně podporovaná osoba, a nikoliv jako bezmocná oběť. Pokud budete své žárlivosti naslouchat, posílí vaše vnímání a schopnost jednat se sebou i s partnerem či partnerkou s úctou.

Zahodíte-li svou žárlivost tím, že ji vytěsníte nebo výbušně vyjádříte, zhoršíte svou schopnost identifikovat nevěru a vhodně na ni reagovat. Pak vztahy, pro které se rozhodnete, budou pravděpodobně s vámi natolik neslučitelné a znejišťující, že nebudete mít dostatečně klidnou mysl potřebnou pro to, abyste se o sebe postarali, abyste vedli harmonický život nebo se zabývali svými hlubšími záležitostmi. Pokud si ovšem dokážete vážit geniální informace ukryté v žárlivosti a naslouchat jí, budete schopni kráčet i po často náročné cestě k jádru jakéhokoliv problematického tématu souvisejícího se vztahem. V tomto jádru můžete objevit nejen informace o svém aktuálním partnerovi či partnerce, ale i svá základní přesvědčení o vlastní hodnotě a hodnotě druhých lidí, rodinné naprogramování, které jste převzali v souvislosti s láskou a spolupatřičností, smlouvy s partnery / partnerkami nebo pečovateli (váš první milostný vztah), které v sobě stále nosíte, nebo třeba ty geniální triky, které jste použili, abyste se ochránili před ztrátou tím, že jste si podvědomě zvolili nekompatibilní lidi, se kterými nikdy nebudete schopni navázat skutečné vztahy.

Za pomoci své respektované žárlivosti můžete odhalit smlouvy o důvěře, které vznikaly pod tlakem ze strany vrstevníků, rodinných pravidel a neshod, médií a jejich vymývání mozku a prakticky čehokoliv dalšího. Když tyto uvízlé a svazující informace umístíte na hezky velké pergameny a podíváte se na ně, začnete rozumět tomu, proč ve vašem životě vztahy a žárlivost představovaly překážku. Pak se můžete skrze svou žárlivost osvobodit. Dokážete-li zavinout své smlouvy, pevně je smotat nebo i uzavřít do pouzdra či obalu, vymaníte se z jejich vlivu (teď, když víte, co smlouvy obsahují a proč jste s nimi souhlasili). Když pak své smlouvy hodíte daleko od sebe a spálíte libovolnou intenzitou, kterou v tu chvíli pociťujete (žárlivost může z těchto smluv udělat planoucí vatry), budete schopni naplno těžit ze síly svých emocí a nebudete jimi ani zahlceni, ani přemoženi. Vaše psychika se pročistí, vědomí rozšíří a opět získáte své vymezení, intuici a přístup ke svým zdrojům. Možná bude vztah, který vaši žárlivost vyvolal, pokračovat, ale vy v něm budete schopni fungovat vědoměji. Možná se vztah rozpadne, jestliže je váš partner či partnerka nevěrná, anebo zjistíte své vlastní falešné důvody pro setrvávání v daném vztahu. Možná v sobě objevíte hluboké pocity nedostatečnosti, které je potřeba léčit předtím, než přijmete závazky jakéhokoliv vztahu. Ať se stane cokoliv, podstatné je, že se váš příběh rozvíjí, uctěná žárlivost vám umožní ochránit vaše srdce i srdce partnera či partnerky. Nejednejte se žárlivostí, jako by to byl nezvaný host. Pozvěte ji dál a obejměte, v žárlivosti se ukrývá mocné léčivé poznání.

Pokud jste ve svém životě strávili hodně času vytěsňováním nebo vyjadřováním žárlivosti, můžete objevit ještě celou řadu emocí, které za touto žárlivostí uvízly – zejména hněv a strach. Dostaví se třeba stud, nenávist, zuřivost a zloba, nebo můžete pociťovat úzkost, panický strach či zmatek. Můžete upadnout do apatie nebo deprese nebo vás zaplaví smutek, zoufalství či žal. Nepovažujte tyto pocity za patologické! Všechny emoce vámi jednoduše projdou, když je respektujete, usměrníte a s úctou přijmete jejich geniální informace. Potřebujete-li, klidně se vraťte ke kapitole o emoci, kterou právě pociťujete. Uvědomte si však následující: zvýšený pohyb a tok emocí jsou známkou toho, že všechno děláte správně! Narovnejte se, zůstaňte stát zpříma a poblahopřejte si, váš vnitřní proud se dal opět do pohybu! Použijte svou mnohonásobnou inteligenci, vnímejte své tělo, napojte se na své vize a pamatujte: máte emoce, ale nesestáváte z nich. Emoce nejsou vašimi trýzniteli – představují vaše nástroje, průvodce, ochránce a spojence. Když projdete smlouvami, které vaše žárlivost v danou chvíli objeví, opět se prosím soustřeďte, obnovte své uzemnění, prozařte hranice a dočerpejte energii co nejdříve. Žárlivost vám pomůže odkrýt a uvolnit ohromné množství informací a starých vzorců chování. Tato extrémní změna v psychice okamžitě zalarmuje vaše schopnosti udržující status quo, proto byste měli každou svoji část hned osvěžit. Tím, že záměrně dočerpáte sílu a vitalitu, stane se váš sklon uchovávat status quo stejně vědomým procesem jako provádění změn. Jakmile ukončíte práci se žárlivostí, poděkujte jí a dejte jí vědět, že je zcela vítána i v budoucnu, aby vám pomohla volit, udržovat a hlídat ty nejdůležitější vztahy ve vašem životě.

CO DĚLAT, KDYŽ ŽÁRLIVOST ZATUHNE

Neustálá a nepoddajná žárlivost je zřídkakdy patologická. Je rušivá, nepříjemná a nezřídka trapná (stud a žárlivost častokrát putují společně, protože obě emoce sledují naše chování a vztahy), jen málokdy se však objeví zničehonic, bez příčiny. Jelikož žárlivost ve stavu nálady často nabírá velmi znepokojivou a hrozivou podobu (a pro její zlou pověst nelze žárlivost sdílet s ostatními lidmi), snadno můžeme uvěřit svým mylným představám, že s námi něco není v pořádku. Všechny dovednosti, které uvádím ve cvičení pro žárlivost, vám sice pomůžou projít skrze jakékoliv množství zatuhlé žárlivosti, tato emoce je ovšem tak silná (a je tak silně zneuctívána), že se snaha o přiblížení může zdát skličující, a někdy až nemožná. Jestliže tato situace nastala, je to chvíle pro vyhledání podpory. Tradiční terapie dokáže být velice užitečná, stejně jako kognitivně-behaviorální terapie. Pamatujte si ovšem důležitou věc: nikomu nedovolte, aby se snažil vymazat vaši žárlivost ve prospěch některé z „hezčích“ emocí. Vaším posvátným úkolem na území žárlivosti je obnovit své hranice, intuici a schopnost volit a udržovat oddané vztahy – a ne se jednou provždy zbavit neuvěřitelně léčivé síly žárlivosti.

CTÍME ŽÁRLIVOST DRUHÝCH LIDÍ

Když lidem pomůžete respektovat jejich žárlivost a naslouchat jí, odvedete výbornou léčivou službu. Když se naproti tomu budete snažit zbavit lidi jejich žárlivosti tím, že se s nimi budete hádat nebo je zostudíte, zrušíte tím jejich instinkty a hranice. Pokud ovšem dokážete žárlivost uvítat jako oprávněnou a smysluplnou emoci, okamžitě žárlivou osobu zklidníte a navrátíte do jejího středu, čímž se obnoví její hranice a instinkty. Nemusíte přebírat roli mudrce nebo rádce, žárlivost přichází celá se svou geniální informací a svými instinkty, proto vše, co vlastně potřebujete udělat, je ptát se žárlivého člověka na to, co vnímá. To mu pomůže respektovat intuici uvnitř žárlivosti a ověřit signály, které ho upozornily na potíže. Pokud znáte někoho, kdo bojuje s neustále se vracejícími návaly žárlivosti, můžete vytvořit posvátný prostor tím, že mu pomůžete uvědomit si, že se jeho žárlivost objevuje pokaždé v reakci na skutečné ohrožení pocitu pohody a důvěrné jistoty. Pokud se zapletl do vztahu s nevěrným partnerem či partnerkou, můžete mu pomoct rozpoznat situaci jednoduše tak, že ho necháte mluvit. A pokud problém nespočívá v partnerovi či partnerce, ale v jeho vlastním pocitu nejistoty (nebo v nevhodné volbě partnera či partnerky), můžete mu rovněž pomoct rozpoznat situaci tím, že ho necháte mluvit. Jestliže ovšem jeho žárlivost neprojde žádnou změnou, měli byste mu pomoct najít dobrého terapeuta, který ho dokáže podpořit v odkrývání hluboko pohřbených témat, jež narušují schopnost prožívat léčivou intimitu. Žárlivost je intenzivní emoce. Pokud je zneužita, zamotá se do začarovaného kruhu a uvrhne člověka do divoké podoby nálady – v důsledku čehož takový člověk pak potřebuje větší pomoc, než mu dokáže poskytnout přítel.

POSELSTVÍ ZÁVISTI

Závist, stejně jako žárlivost, obsahuje směsici hněvu, který obnovuje hranice, a intuitivního strachu. Rozdíl mezi oběma emocemi spočívá v tom, že závist používá hněv a strach k tomu, aby pomohla identifikovat rizika, která ohrožují naši pozici a jistotu v sociální skupině, ne v důvěrných vztazích. Závist upozorňuje na zradu a útoky na náš pocit pohody, činí tak ovšem spíše v souvislosti se spravedlivou a poctivou distribucí zdrojů a uznání než v souvislosti s vnímáním vlastní hodnoty jakožto partnera či partnerky. Závist je mocná a silná, protože reaguje na významné ohrožení společenské pozice a přístupu ke zdrojům (jako jsou peníze, jídlo, privilegia, jistota a bezpečí, sounáležitost a status). Závist se vás zastane ve chvílích nespravedlnosti nebo zvýhodňování druhých lidí nebo když vám jsou (nebo máte pocit, že vám jsou) odebrány zdroje ve prospěch někoho jiného.

Závist je spolu se žárlivostí často označována jako primitivní a destruktivní emoce, ale stejně tak jako u žárlivosti se ani u závisti od počátku lidských dějin nesnížila potřeba jejího výskytu u žádné populace na zemi. Jsme druh neodmyslitelně spjatý se sociálním životem, proto žárlivost i závist přichází, aby dohlédly na naše společenské vztahy, společenské tlaky a společenské postavení. Obě tyto emoce nám pomáhají fungovat v rámci sociálních struktur. V primitivnějších situacích se závist objevovala tehdy, když byla pozice jedince v jeho sociální skupině vážně ohrožena vetřelci, izolací nebo rozmarnými autoritami („co bylo zrazeno?“). V takových případech dodala závist sílu potřebnou k opětovnému stanovení hranic a intuici k volbě těch správných dalších kroků (mezi sty možnými) potřebných k obnovení společenské pozice („co je zapotřebí uzdravit a obnovit?“). Pokud byla pozice jedince destabilizována, nebo ještě hůř smazána vyvržením ze skupiny, síla a informace uvnitř závisti byly schopné dodat mu dovednosti a intuici potřebnou k přežití a třeba i vyhledání nové skupiny.

V dnešním moderním světě hrozby pro naše společenské postavení a naši schopnost zajistit zdroje nikterak neubyly. Dnes vyžadujeme více peněz, více zdrojů, více věcí a větší infrastrukturu, než kdykoliv dřív vyžadovali naši předkové. Z toho vyplývá, že síla a intuice ukryté v závisti – která nám pomáhá navázat kontakt se zdroji materiálních a společenských jistot a dohlížet na ně – jsou nadále nesmírně důležité pro přežití. Naším klíčovým úkolem není závist vymazat ve prospěch „příjemnějších“ emocí, ale pochopit její důležité intuitivní schopnosti obnovující hranice a naplno využít její léčivé síly v našem moderním životě, jež je tak silně závislý na zdrojích. Závist má významnou obrannou funkci. Je zde, aby nám pomáhala zajistit vazby se sociálními strukturami a poskytla nám podporu, kterou potřebujeme, abychom žili naplno a vzkvétali.

Představte si následující scénář. Ve svém zaměstnání si již šest let pomalu budujete svou kariéru, znáte strukturu, rizika, spojence, potížisty, šiřitele klevet. Víte, jak interpretovat nálady svých nadřízených a víte, kdy a jak navrhnout změny tak, aby šance na jejich přijetí byla co nejvyšší. Práce vám přináší radost a máte i vize do budoucna, nenacházíte ovšem dostatek podpory pro své představy. Zvažujete možnost výpovědi, avšak nástupní plat v novém zaměstnání by se zdaleka nevyrovnal platu, který máte nyní, ani nárok na dovolenou by nebyl stejně vysoký a u zdravotní pojišťovny jste právě dosáhli úrovně, kdy vám proplatí 30 procent nákladů na zubní můstek, který již dlouho potřebujete. A celkem vzato vaše zaměstnání není tak špatné.

Jednoho dne je najat bystrý mladý muž a vy jen sledujete s otevřenými ústy a plni závisti, jak během krátké doby s vašimi nadřízenými, a dokonce i s potížisty vychází způsoby, o kterých se vám ani nesnilo. Jestliže nevíte, jak pracovat se svou závistí, zřejmě se dopustíte jednoho nebo dvou neúčinných rozhodnutí. Pokud svou závist vytěsníte a umlčíte, budete možná vypadat profesionálněji. Jelikož se ovšem objevila v reakci na velice reálné ohrožení, bude se muset vrátit (s největší pravděpodobností záludnými cestičkami, které vás uvedou do rozpaků). Když se vaše udupaná závist vrátí zadními vrátky, můžete se ocitnout v situacích, kdy nového kolegu (nebo šéfa!) začnete nechtěně kritizovat, „zapomenete“ na důležitý pracovní úkol nebo bezdůvodně uděláte zcela zbytečné chyby. Pokud svou závist vytěsníte, zboříte svou hranici, oslabíte intuici a snížíte svou efektivitu natolik, že sami ohrozíte svou pozici v práci. A nový kolega může být dokonce pověřen, aby vám pomáhal (nebo nad vámi dohlížel!). Vytěsněná závist vás vyřadí z provozu v době, kdy se nejvíc potřebujete soustředit a být schopni přemýšlet s nohama pevně na zemi.

Druhá neúčinná volba představuje vyjádření závisti skrze její různé podoby nálad – lstí nebo sabotáží. Mohli byste nového kolegu veřejně kritizovat, tajně kout pikle a obcházet ho nebo ho jemným popichováním dohnat k frustraci a vyhnat z vašeho působiště. Problém spočívá v tom, že každé z těchto válečných opatření ublíží a poníží jak nového kolegu, tak i vás, naruší pracovní prostředí a možná vykolejí chod celé firmy – to vše ohrozí vaši pozici mnohem zákeřnějšími způsoby, než jak by dokázal kolega. Pokud nadřízení začnou nového kolegu vnímat jako vaši oběť, okamžitě ztratíte svou tvář a stanete se sobeckým člověkem, se kterým nikdo nebude chtít mít co do činění. Jestliže má nový kolega lepší sociální dovednosti než vy, objeví způsob, jak vás obejít (což znamená, že možná bude muset oslabit vaši pozici ve firmě, aby zachránil svou vlastní kůži). Pokud do tohoto boje investujete hodně času a energie, utrpí tím váš pracovní výkon. Je velmi snadné pochopit, proč má závist tak strašnou pověst. Obě možnosti, jak vytěsnění, tak i vyjádření tohoto mocného pocitu, nepřináší druhým lidem nic než bolest a utrpení, škodí vašemu vlastnímu postavení a schopnosti fungovat moudře uvnitř vašich sociálních struktur.

Naštěstí existuje ještě třetí, léčivý způsob, jak využít vynikající vlastnosti hněvu a strachu ukrytých uvnitř závisti. Když svou závist budete respektovat a přivítáte ji, dodá vám dostatek vnitřní síly a spojí vás s vaší intuicí, díky čemuž pak budete schopni přehodnotit své postavení a hrozbu, kterou nový kolega představuje. Místo abyste ochromovali sebe vytěsňováním nebo se snažili ochromit nového spolupracovníka sabotáží, můžete použít vitalitu obsaženou v závisti k vlastnímu posílení a přípravě na mnohé změny, které tento nový muž neodvratně vnese do vašeho pracovního prostředí. Když dokážete obnovit svou hranici a celou situaci sledovat zevnitř svého posvátného prostoru, budete schopni ustát šok z nenadálé přítomnosti tohoto muže ve vaší sociální skupině. Rovněž opět získáte rovnováhu potřebnou ke zkoumání svého vlastního způsobu fungování, a to za pomoci překvapivě nových informací, které vám příchod nového spolupracovníka přináší. Pokud se vám líbí, můžete ho v novém zaměstnání přivítat a z první ruky se naučit něco o jeho cenných sociálních dovednostech a možná rozšířit své vlastní dovednosti tím, že některé z jeho technik převezmete (nebo alespoň zvážíte).

Pokud kolegu nedokážete vystát, chopte se příležitosti a odveďte důležitou práci se svým stínem (viz kapitola o nenávisti na stranách 227 až 246). Získáte tím sílu potřebnou k prozkoumání, proč vaše pracovní strategie nefungují tak dobře jako jeho. S touto novou informací můžete přehodnotit své zaměstnání a zvolenou kariéru ve firmě a možná poprvé rozpoznat, že jste si sami lhali do kapsy ohledně své schopnosti pracovat v této podnikové struktuře. Není to žádné příjemné zjištění a někdy vás to dokáže zcela rozhodit, což je důvod, proč se objevuje závist. Když je v ohrožení vaše společenské postavení a váš přístup ke zdroji uznání a podpory, což je zcela jasný případ naší modelové situace, potřebujete okamžitě posílit své hranice a svou intuici. Potřebujete rychle myslet, jednat, obnovit své sebepojetí, usměrnit přiměřený stud, který pociťujete v případě, že jste se nechovali nikterak hvězdně, obnovit svou hranici, vytvořit a ihned uvést do praxe několik oboustranně přínosných scénářů. Závist vám tohle vše dodá, ovšem jen když ji použijete.

Závist přispívá přesně těmi schopnostmi a dovednostmi, které potřebujete k účinnému zvládání čehokoliv, co ohrožuje nebo mění váš  polečenský status nebo finanční životaschopnost. Pokud je závist řádně uctěná a usměrněná, neproměníte se v bojovníka ani nebudete submisivní. Umožňuje vám rozpoznat sociální struktury a způsoby, jak v nich fungovat nebo jak je opustit, pokud v nich fungovat nedokážete, jak získávat a udržovat zdroje a uznání bez znehodnocování druhých lidí (znehodnocování druhých představuje nesmírně ubohou sociální strategii) a jak rozšířit své schopnosti přežít. Když svou závist zneuctíte, vykolejíte sami sebe, dostanete se do izolace a ohrožení. Když jí ovšem dovolíte volně plynout, dodá vám vnitřní pocit jistoty a bezpečí a intuici, kterou potřebujete, abyste čelili a reagovali na mnohé hrozby a náhlé změny, které zažíváte v rámci své snahy získat zdroje a čestně se ubránit v naší moderní džungli.

Cvičení pro závist

Hněv uvnitř závisti je silný, proto byste ho měli nasměrovat do svých hranic hned, jak ho pocítíte. Můžete se posílit (a objekt své nenávisti ochránit před újmou) i tím, že si dokonce představíte, jak svou hranici zapálíte. Když dokážete svůj intenzivní hněv uvnitř závisti respektovat a dostat ho ven z těla, budete se moct uklidnit natolik, abyste opět soustředili svou pozornost a získali přístup k intuici ukryté uvnitř závisti. A stejně jako v případě žárlivosti – pokusíte-li se jednat předtím, než obnovíte své hranice, překompenzujete se a vybuchnete, nebo se nedostatečně vykompenzujete a zhroutíte se. Pokud svou hranici ovšem nejprve posílíte a stabilizujete, budete schopni se uzemnit a soustředit uvnitř svého posvátného prostoru, kde získáte přístup ke svým mnohonásobným inteligencím, emocím, tělesným instinktům, vizím a ke své celistvosti.

Je důležité, abyste v takových chvílích byli obklopeni svou vesnicí zdrojů, protože pokud nejste, může se stát, že se budete svých vzorců chování a postojů držet, jako kdyby představovaly drahocenné dědictví nebo životně důležité orgány, místo abyste k nim přistupovali jako k rozhodnutím a strategiím, které jste v minulosti přijali ať již z jakýchkoliv důvodů. Jestliže dokážete se svým chováním zacházet jako se strategiemi, budete ho moct prozkoumat a změnit (pálením smluv) ve prospěch nových strategií, které budou lépe vyhovovat vaší dnešní sociální situaci. To neznamená, že všechny situace, které ve vás vyvolávají závist, vyžadují, abyste změnili své chování nebo jednání. Závist ovšem přichází v reakci na skutečná ohrožení buď ze strany vetřelce, nebo autority, která tedy nemusí na vás až tolik záležet, nebo z vlastního pocitu nejistoty, jenž oslabuje vaši schopnost účinně se zapojit do společenského prostředí. Hněv uvnitř závisti se probouzí, aby vám dodal sílu, naproti tomu strach se objevuje, aby vám propůjčil instinkty a intuici potřebnou k realizaci jakýchkoliv nápravných a léčivých kroků. Závist obsahuje obě emoce a obě emoce jsou v dané situaci zapotřebí. Daná chvíle není vhodná na to, abyste jednali za každou cenu (zejména pokud jsou vaše hranice narušeny!), ani to není ta pravá chvíle pro obnovení hranic a vaší předchozí pozice (vaše předchozí pozice může být ohrožena). Nastala změna a závist přichází, aby vás uprostřed změny ochránila a umožnila vám fungovat efektivně a hbitě.

Pokud předložíte své smlouvy s objektem závisti, s vašimi nadřízenými nebo strukturami, pro které pracujete, s vaším vlastním postavením nebo titulem (abyste odkryli očekávání, jež jste zřejmě vložili do této ztotožněné identity) nebo s čímkoliv, co přirozeně vyplyne z vaší závisti, budete schopni odkrýt mnohé z vašich přesvědčení a postojů. Můžete odhalit základní přesvědčení o své hodnotě a ceně v sociálních strukturách, vnitřní programy z dětství o hodnotě, kterou předpokládáte, že ve vás vidí rodiče a rodina, témata související se sourozenci a vrstevníky, která jste sice vytěsnili, ale nadále určují vaše chování, a možná odhalíte i způsoby, jakými se snažíte uhájit svou nezávislost tím, že odmítáte patřičně zapadnout do jakékoliv sociální struktury.

Je-li vaše závist přijata a usměrněna se ctí, pomůže vám odkrýt nevyléčená témata a traumata, která do dnešního dne pronásledují vaše chování. Jakmile obnovíte své hranice, intuici a sociální dovednosti, nebudete se již muset hroutit nebo kypět závistí, protože budete schopni posoudit a zvládat hrozby, na které vás závist upozorní, různými jinými (a mnohem cennějšími) způsoby.

Uvědomte si prosím, že nezpracovaná závist dokáže působit trápení a potíže ve světě emocí – zejména v souvislosti s hněvem a strachem. Nebuďte proto překvapeni, když se v průběhu usměrňování závisti vynoří i stud, hněv, vztek, nenávist, apatie, strach, úzkost, panický strach a zmatek. Každá blokovaná emoce buduje hráz ve vašem emočním světě, a jakmile ji otevřete, mohou se do doby, než bude obnoven váš plynulý vnitřní tok, valit další emoce. Je to samozřejmě intenzivní zkušenost, ale máte k dispozici dovednosti potřebné k tomu, abyste propluli jakýmkoliv návalem emocí. Dokážete-li tyto emoce zpozorovat a přivítat (v případě potřeby se vraťte ke kapitole o emoci, kterou právě pociťujete), dodají vám informace a soustředěnost potřebnou pro vaše uzdravení, a pak se přirozeným způsobem posunou zase dál.

Nezapomínejte, že vaším úkolem není své emoce ovládat, ale stát se přizpůsobivým a hbitým vodičem, skrze který mohou emoční energie volně proudit. Nezáleží na tom, zda jsou vaše emoce příjemné, nepříjemné, slabé nebo intenzivní – podstatné je, že využijete své dovednosti, abyste emoce přivítali, usměrnili a uctili jejich životně důležité informace. Vzpomeňte si na dvojici manter pro všechny silné emoce – „jediná cesta ven vede skrz ni“ a „i tohle jednou pomine“.

Jakmile prozkoumáte a zničíte všechny smlouvy, které vaše závist pro danou chvíli identifikovala, opět se soustřeďte, obnovte své uzemnění, rozjasněte svou hranici a osvěžte se co nejdříve. Usměrněním závisti vyvoláte ve své psychice mnohé změny, proto byste měli pomocí osvěžujícího cvičení dočerpat energii do každé části svého osobního území, aby kroky, které podniknete směrem k udržení statu quo, byly stejně vědomé a záměrné jako kroky směřující ke změně. Jakmile skončíte, poděkujte své závisti a dopřejte jí vážené místo ve svém emočním světě. Dodá vám vnitřní sílu a vědomí potřebné k tomu, abyste sledovali, a dokonce i oslavili vítězství a uznání náležící druhým lidem a zároveň udržovali svůj vlastní přístup ke zdrojům, sociální podpoře a uznání.

CO DĚLAT, KDYŽ SE ZÁVIST ZABLOKUJE
(NEBO PŘEROSTE V NENASYTNOST)

Pokud závist představuje pro vás velikou překážku a ani trochu s ní nehnou vaše pokusy o usměrnění, budete zřejmě potřebovat podporu terapeuta. Blokovaná závist je mocná a může vás uvrhnout do divokých stavů nálady. Často pozoruji, že hluboká a vytrvalá závist bývá důsledkem rodičovské nejednotnosti nebo sourozenecké soupeřivosti, o které se nikdy pořádně nemluvilo. Když dítě neustále zažívá nespravedlnost a jeho pocit nároku je v nepřetržitém ohrožení v důsledku toho, že pozornost a zdroje pořád směřují jen ke druhým lidem, může dojít k vážnému poškození jeho hranic. Opak je rovněž pravdou a děti, které vyrůstají s pocitem, že mají nárok na téměř cokoliv, a nikdy nezískaly smysl pro přiměřené meze, mohou mít taky vážně poškozené osobní hranice. Labilní chování, které je nevyhnutelným důsledkem takového narušení hranic, pak dokáže rozvrátit jakoukoliv další emoci a sociální dovednost dítěte.

Pokud dítě během svého vývoje v dospělého postrádá kontakt se zdravou závistí, může se stát nedůvěřivým, sebestředným a velmi chamtivým člověkem, který udělá cokoliv, aby předčil ostatní. Celosvětový finanční kolaps v roce 2008 je dokonalým příkladem chamtivosti, která nekontrolovaně běsnila ve finančních institucích všeho druhu, až vyústila ve smršť, která všechno pohltila a mnohé z nás zruinovala jen proto, že druzí – z nichž mnozí byli již absurdně bohatí – nebyli schopni ovládnout svou chamtivost. Když lidé a instituce nerozumí konceptu mezí, promění se jejich závist v dravou chamtivost a oni se promění v bezednou studnici nedbalého a znehodnoceného bažení. Totéž platí o politicích a jejich vládách. Když politici a vůdci (kteří často pochází z příliš hýčkaných vyšších vrstev) zaplní vlády svým vlastním nezaslouženým pocitem nároků, cítí se pak tyto vlády oprávněny vlastnit nebo kontrolovat jakékoliv místo na světě. Bojovná, šovinistická, xenofobní a izolacionistická reakce americké vlády na útoky z 11. září představuje dokonalý příklad toho, jak nekontrolovaná chamtivost po moci funguje pouze krátkodobě – a dříve nebo později stáhne všechno a všechny s sebou do pekel.

I když vám techniky v této knize mohou pomoct léčit se ze situací svého dětství, které pokřivily vaši závist a proměnily ji v chamtivost, budete potřebovat zkušeného terapeuta, se kterým se propracujete základními tématy zrady, emočního a finančního osamění nebo přílišné shovívavosti, lehkomyslného chtíče a zmatených představ o tom, co skutečně je nespravedlnost. Neváhejte vyhledat pomoc, pokud máte pocit, že to sami nezvládáte, a obnovte své instinkty, intuici, hranice, zdravý stud a smysl pro úctu.

CTÍME ZÁVIST DRUHÝCH LIDÍ

Závist se dostaví pokaždé jako reakce na skutečné ohrožení společenského postavení a přístupu ke zdrojům a uznání buď ve vnějším světě sociálních struktur, nebo ve vnitřním světě psychických struktur. Bohužel když se závist přesune do stavů nálady nebo nabere svou divokou podobu, může být obtížné s ní pracovat. Vysvětlím proč. Závist se v mnohých lidech pohybuje ruku v ruce se studem, protože téměř nikdo neví, jak tuto záludnou emoci usměrnit. Jestliže se někdo rozhodne závist v životě potlačovat, v důsledku neustálého opouštění sama sebe jeho pocit studu nepříjemně obživne (umlčení závisti někdy sice ochrání objekt vaší závisti, vždy ale ohrozí vás, což se vašemu studu ani trochu nelíbí). Pokud se naopak někdo rozhodne svou závist vyjadřovat bojovným a sebestředným způsobem, je jeho pocit studu rovněž nepříjemně aktivován (stud pociťujete, když druhé lidi zneuctíte, ne pouze proto, že se chováte špatně, ale proto, že zneuctění druhého člověka představuje takřka vždy ohavnou sociální strategii). Mnozí se proto v přítomnosti vlastní závisti cítí poníženi.

Další překážkou v práci se závistí je její strašná pověst, která je ve většině případů dokonce horší než pověst žárlivosti. Máme dovoleno pociťovat spíš žárlivost než závist. Dokážete-li se tomuto trendu postavit a vytvořit prostor pro závist ve vás a druhých lidech, pomůžete tím tuto emoci pročistit a zmenšit její ponižující aspekty, což povede k menší pravděpodobnosti, že by závist vyústila v chamtivost. Pokud vytvoříte posvátný prostor a uctíte závistivé lidi tím, že se jich zeptáte, co vnímají, pomůžete jim navázat opět kontakt se svou vlastní intuicí a informací, díky čemuž budou schopni rozpoznat hrozby, kterým čelí, prozkoumat množství různých reakcí a obnovit své pudy. Nebudete muset rozdávat rady vševědoucího mudrce, protože závist do dané situace přinese svou vlastní mocnou a léčivou moudrost.

Když dovedete závistivé lidi podpořit, naslouchat jim a respektovat je tím, že je vybídnete, aby promluvili a zkoumali své představy, pomůžete jim odhalit, odkud se vnímané hrozby vzaly a co se s nimi dá dělat. Pokud ovšem něčí závist přetrvává beze změny nebo se objevuje opakovaně, měli byste dané osobě pomoct vyhledat kvalifikovaného terapeuta, který ji doprovodí při odkrývání souvisících témat. Když závist uvízne v začarovaném kruhu, může se vyhrotit a člověk pak velice trpí a/nebo je bezmezně chamtivý, z čehož vyplývá, že bude potřebovat větší pomoc, než mu přítel dokáže poskytnout. Nezapomínejte přijímat svou žárlivost a závist ve všech jejích podobách: jakožto svou volně plynoucí sociologickou inteligenci, ve stavu nálady jako svou schopnost rozpoznat zradu nebo nespravedlnost a následně obnovit a ozdravit vše, co bylo porušeno, a v divoké podobě, která může upozorňovat na vážná ohrožení vašeho společenského postavení a jistot. Přivítejte svou žárlivost a závist a poděkujte jim.

***
Kapitola ŽÁRLIVOST A ZÁVIST z knihy ŘEČ EMOCÍ od Karla McLaren. Koupit ji můžete na www.noxi.cz nebo v jakémkoliv dobrém knihkupectví.




Pokud vás článek nebo kniha zaujaly, ale necítíte se na to, pustit se do prozkoumávání svých emocí sami, doporučuji vám zkušeného psychoterapeuta Davida Toegla. Více informací na jeho stránkách ZDEhttps://clovecenezlobse.eu/


pondělí 21. ledna 2019

Přerušovaný půst - nejnovější trend v hubnutí

Dlouhá léta panuje v oblasti hubnutí trend, že nejzdravější způsob, jak se stravovat, je jíst málo a často. Mnoho výživových poradců radí 5x až 6x denně po menších dávkách. Je však ale tento způsob opravdu ideální? A je vůbec přirozené, aby člověk, který v dnešní době nemá skoro žádný pohyb a vyvíjí minimální fyzickou aktivitu, jedl od rána do večera, byť i zdravě? Kdo si mohl v dlouhé lidské historii dovolit jíst každé 2 – 3 hodiny? Je tedy vůbec pro tělo zdravé a vůbec přirozené, abychom to tak často krmili?

V současné době se do popředí dostává „nový“ trend, a sice takzvaný přerušovaný půst. Nový ale zas tak není. Například různá východní učení, mimo jiné například jóga, vždy vyzdvihovala důležitost pravidelných půstů. Je jisté, že drastický několikadenní půst není vhodný pro kohokoliv a člověk by se do něj nikdy neměl pouštět bez přípravy. Ale půst se dá pojmout i jinak. Nemusí být nutě dvacetičtyřhodinový. Stačí, když jej držíme několik hodin, avšak poctivě.

Půst je pro člověka zdravý, vždycky byl a vždycky bude. A pro moderního člověka, který ve většině případů jí více a častěji, než jeho tělo potřebuje, to platí dvojnásob. Během půstu si totiž naše tělo náramně odpočine. Nemusí tolik trávit, a tím uleví nejen zažívacímu ústrojí, ale následně mnoha dalším orgánům. Ve chvíli, kdy člověk delší dobu nejí, začíná se tělo automaticky detoxikovat a mimo jiné započne i sahat do tukových zásob, aby mělo potřebnou energii.

Dnes máme spoustu rad a návodů na to, jak by se měl člověk „zdravě“ stravovat. A to neplatí pouze pro přijímané potraviny, ale i pro to, jak často, v kolik hodin, v jakém množství atd. Jenže každý jsme jiný, a ne všechny dobře míněné rady jsou prospěšné pro všechny. Jistě jste slyšeli už mnoho poučeních o tom, jak byste měli snídat nejpozději do hodiny po probuzení, jak je důležité nejíst večer sacharidy, kolik času před spaním by člověk měl či neměl jíst atd. Návodů je celá řada a častokrát jsou velmi rozličné, ne-li zcela protichůdné.

Pro lidi, kteří bojují s váhou a nedostatkem pohybu, tak může být přerušovaný půst ideálním způsobem, jak odlehčit svému tělu, ztratit pár nadbytečných kil, a ještě celkově vylepšit svůj zdravotní stav. Zatímco většina lidí obvykle ví o klasickém 24-hodinovém půstu, ne všichni znají koncept krátkodobého půstu, který se nejčastěji definuje jako 12/12, 16/8 či 20/4. První číslo vždy značí počet hodin, které nejíme, tzn. nepřijímáme žádné kalorie, tedy ani sladké nápoje, alkohol, cukry atd. Druhé číslo znamená, kolik hodin „můžeme“ jíst. Asi nejčastější a pro mnoho lidí nejschůdnější způsob je 16/8, tedy případ, kdy 8 hodin můžeme jíst a zbylých 16 hodin se důsledně postíme. Možná to zní trochu drasticky, ale když si k tomu připočítáme 8 hodin spánku, není to vůbec tak těžké.

Myšlenka přerušovaného půstu je tedy taková, že jíme např. od 12:00 do 20:00 a ve zbylém čase se jídla a kalorického pití (včetně alkoholu), ani nedotkneme. Přitom dojde k tomu, že naše tělo má 16 hodin na to, aby zpracovalo přijatou potravu, odpočinulo si a zbavilo se maximálního množství toxinu a nečistot. Během této doby tělo v drtivé většině opravdu všechno zvládne vstřebat, a tak před dalším jídlem cítíme pořádný a zdravý hlad – takový, který bychom podle mnohých odborníků měli vždy mít, pokud nechceme bojovat s obezitou a udržet své tělo ve zdravé formě.

Stále více lidí si tento způsob stravování velmi pochvaluje a je i velká řada těch, kteří díky němu po mnoha letech boje s váhou, zhubli a zbavili se obezity. Nejideálnější na tom celém je, že tento druh jedení je vysoce flexibilní, a to hned dvojím způsobem. Za prvé můžeme jíst to, co nám chutná, žádné potraviny nejsou předepsané ani zakázané. A za druhého si své časové „okno“ přizpůsobíme tak, aby nejvíce vyhovovalo našim každodenním potřebám a povinnostem. Můžeme tedy jíst od 8:00 do 16:00, od 12:00 do 20:00 nebo třeba od 16:00 do 24:00. Jediné, co je třeba vždy dodržet, je následných 16 hodin (případně 20 či více), nejedení, tedy půstu. Kombinací půstu ale existuje více, například takový, kdy jíme 5 dní v týdnu, jak chceme, a 2 dny v týdnu držíme 24-hodinový půst.

Každý, koho tento styl jeden zajímá, si najde takový způsob, který mu nejvíce vyhovuje. Daniel Roth ve své úspěšné knize Přerušovaný půst podrobně popisuje, proč je metoda tak efektivní. Kromě zábavně uváděných poznatků různých lékařských studií a svých vlastních zkušeností nabízí v tomto knižním rádci lehce pochopitelný úvod do tohoto výjimečného druhu stravování a mnoho nápomocných tipů, aby si každý mohl najít takový typ přerušovaného půstu, který mu nejvíce vyhovuje, nehledě na to, zdali u toho nějak změní svou životosprávu a pravidelný pohyb. Kniha je k dostání v každém dobrém knihkupectví nebo ZDE.