Příběh člověka, který již nestačil svou knihu dopsat.
Paul Kalanithi byl výjimečně talentovaný a vysoce inteligentní muž. Narodil se v roce 1977 vzdělaným rodičům indického původu, kteří ho od dětství vedli k disciplíně a lásce k literatuře. V mládí se Paul věnuje především knihám a filozofii, na Stanfordské univerzitě vystuduje nejdříve anglickou literaturu a později biologii. Ve svém studiu pokračuje na Cambridgeské univerzitě, kde získá titul z historie a vědecké a lékařské filozofie. Nakonec u něj však zvítězí jeho touha přiblížit se životu v jeho nejsurovější formě a s vyznamenáním vystuduje medicínu na Yaleově univerzitě. Tam také pozná Lucy, která se později stane jeho ženou.
Paul Kalanithi byl výjimečně talentovaný a vysoce inteligentní muž. Narodil se v roce 1977 vzdělaným rodičům indického původu, kteří ho od dětství vedli k disciplíně a lásce k literatuře. V mládí se Paul věnuje především knihám a filozofii, na Stanfordské univerzitě vystuduje nejdříve anglickou literaturu a později biologii. Ve svém studiu pokračuje na Cambridgeské univerzitě, kde získá titul z historie a vědecké a lékařské filozofie. Nakonec u něj však zvítězí jeho touha přiblížit se životu v jeho nejsurovější formě a s vyznamenáním vystuduje medicínu na Yaleově univerzitě. Tam také pozná Lucy, která se později stane jeho ženou.
Paul se od
mládí zaobírá hlubokými úvahami o životě, jeho smyslu a také o smrti. Během velmi
náročného a vyčerpávajícího studia medicíny vidí drsnou realitu lékařského
prostředí. Je pilný, odhodlaný a pracovitý a postupem času se z něj stává
špička ve svém oboru. Jeho profesoři a kolegové mu předpovídají snovou kariéru.
Když se však v jeho 36 letech přiblíží úplné zakončení jeho rezidentury
(období praktického výcviku ve vybraném lékařském oboru), dostane Paul
zdrcující diagnózu – má rakovinu v pokročilém stádiu a mnoho jeho orgánů
již bylo zhoubně napadeno. A tak se člověk, který během svého dlouhého studia a
rezidentury tolikrát jednal s pacienty, kteří umírali, tolikrát jim
plánoval léčbu, dodával odvahu a soucitně sděloval jejich chabé vyhlídky na
život, ocitá náhle na druhé straně, v roli pacienta, jehož roky jsou
sečteny.
Tolik dlouhých
let tak pilně a neúnavně pracoval na své lékařské průpravě, tolik nadějí
vkládal do své slibné budoucnosti a tolik osobního života obětoval své lásce a
vášni – medicíně, aby nakonec těsně na konci tohoto dlouhého boje plného krve,
potu a odříkání zjistil, že své znalosti a nabité dovednosti už nikdy
nevyužije. Jak krutý a nemilosrdný konec pro člověka, který chtěl pouze pomáhat
a vracet naději.
Když Paul
zjistil, že umírá, a pochopil, že není šance na uzdravení, napsal článek „Kolik
času mi ještě zbývá“, který vyšel v New York Times a který se setkal s enormní
čtenářskou odezvou. Nakladatelství a literární agenti, ohromeni Paulovým
neuvěřitelně bohatým a osobitým stylem (jeho první vášeň byla literatura a jazyk!)
a dojati jeho upřímným a srdceryvným příběhem, jej okamžitě oslovili, zdali by
nenapsal o své zkušenosti knihu. A tak se mu před smrtí splnil alespoň jeden
sen a on napsal knihu o svém životě, svých nadějích, plánech, o tom, jak
náročné je být lékař, ale jak ještě náročnější je být pacient – pacient, který
ví, že odchází, a není už nic, co by mohl udělat proto, aby zůstal.
Můj poslední
výdech nese v anglickém originále název „Když se z dechu vstane
vzduch“ a je intimní zpovědí hluboce smýšlejícího, citlivého, avšak racionálního
a vědecky zaměřeného člověka, který se musí vypořádat se surovou realitou své
vlastní, neodkladně se blíží smrti.
Žádné komentáře:
Okomentovat